26
1 Tá sín mím.
2 Toto jsou Písma zřetelného znamení.
3 Možná že duše tvá se rmoutí proto, že uvěřit nechtějí,
4 však kdybychom chtěli, seslali bychom jim z nebes znamení, před nímž jejich šíje by zůstaly zkrouceny v ponížení.
5 A kdykoliv se jim dostalo od Milosrdného nového připomenutí, vždy se jen od něho odvrátili
6 a za lež je prohlásili; však dostane se jim zvěsti o tom, čemu se posmívali!
7 Což po zemi se nerozhlédli a neviděli, kolika druhům rostlin užitečných jsme na ní vyrůst dali?
8 Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
9 A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
10 A hle, Pán tvůj Mojžíše zavolal: "Jdi k lidu, jenž křivdu činí,
11 k lidu Faraónovu; což nebudou bohabojní?"
12 I odpověděl: "Pane, obávám se, že mne ze lži obviní
13 a že hruď má stísněna bude a jazyk můj se nerozváže. Pošli pro Áróna raději!
14 A oni mají proti mně obvinění a bojím se, že mě zabijí."
15 I řekl Bůh: "Nikoliv, půjdete oba s Našimi znameními a My, naslouchajíce, budeme s vámi.
16 K Faraónovi jděte a řekněte: My poslové jsme věru Pána lidstva veškerého,
17 odešli dítka Izraele s námi!"
18 I pravil Faraón: "Což jsme tě jako dítě mezi sebou nevychovali a nezůstals u nás mnohá léta věku svého?
19 A přesto jsi provedl skutek svůj, jejž jsi učinil;tys věru jeden z nevděčných!"
20 Mojžíš odpověděl: "Spáchal jsem jej v době, kdy byl jsem ještě jedním z bloudících,
21 a uprchl jsem před vámi, neb jsem se vás bál. Pán můj mi pak moudrost daroval a jedním ze svých poslů mě učinil.
22 A dobrodiní, jež mi předhazuješ, je v tom snad, žes dítka Izraele zotročil?"
23 I otázal se Faraón: "A kdo je ten Pán lidstva?"
24 Odvětil: "Pán nebes i země a všeho, co mezi nimi je - uvěřit-li dovedete!"
25 I pravil Faraón k okolostojícím: "Zdaž slyšíte?"
26 Řekl Mojžíš: "Pánem vaším je i vašich dávných předků."
27 Pravil: "Váš posel, jenž vyslán byl k vám, je bláznem vskutku!"
28 A Mojžíš pokračoval: "Je Pánem východu i západu a toho, co mezi nimi je - můžete to pochopit?"
29 I zvolal Faraón: "Uznáš-li jiné božstvo než mne, do vězení tě dám věru hodit!"
30 I otázal se Mojžíš: "A což když ti předvedu důkaz zřetelný?"
31 Faraón odpověděl: "Předveď jej tedy, jsi-li pravdomluvný!"
32 I hodil tedy hůl svou, a hle, hadem zjevným se stala
33 a vyňal ruku svou, a hle, bílou přihlížejícím se zdála!
34 I řekl Faraón k velmožům svým, kol něho stojícím: "Tohle věru je kouzelník obratný,
35 jenž kouzly svými vás chce z vaší země vyhnat. Co rozhodnete?"
36 I pravili: "Odkaž jej i bratra jeho na později a do všech měst shromažďovatele vyšli,
37 by k tobě se všemi kouzelníky obratnými přišli!"
38 A shromážděni byli kouzelníci v den pro schůzku stanovený
39 a lidé byli dotázáni: "Chcete se též účastnit shromáždění?
40 Snad i my kouzelníky, budou-li vítězní, následovat budeme."
41 Když kouzelníci se dostavili, řekli Faraónovi: "A dostaneme odměnu, jestliže vítězství dosáhneme?"
42 A odpověděl Faraón: "Zajisté, a tehdy se věru mými přiblíženci stanete."
43 I pravil jim Mojžíš: "Hoďte, co hodit chcete!"
44 A hodili provazy své a hole své, říkajíce: "Při moci Faraónově, vítězství máme zaručené!"
45 Pak hodil Mojžíš hůl svou, a hle, pozřela jejich kousky podvodné.
46 Na zem kouzelníci klaníce se padli,
47 volajíce: "V Pána lidstva jsme uvěřili,
48 v Pána Mojžíšova a Árónova."
49 Faraón vykřikl: "Jak to, že jste v něj uvěřili, dříve než jsem vám dovolil? On věru vaším mistrem je, jenž kouzlům vás naučil. Však záhy dám vám poznat! Dám vaše pravé ruce a levé nohy usekat a všechny vás dám ukřižovat!"
50 Odpověděli: "Nic nevadí, vždyť my se přece k Pánu svému navrátíme,
51 a toužíme jedině, aby nám Pán náš odpustil viny naše, vždyť my k prvním věřícím patříme!"
52 A vnukli jsme Mojžíšovi: "Odejdi v noci se služebníky Mými, neb věru budete pronásledováni."
53 Faraón pak vyslal svolavatele v města svá,
54 aby řekli: "Tamti jsou jen skupina nepočetná
55 a na nás vskutku jsou rozhněváni,
56 však my množství jsme věru, jež má se na pozoru!"
57 A odvedli jsme Faraóna a lid jeho ze zahrad a od pramenů,
58 od pokladnic a ze vzácných příbytků;
59 a tak stalo se a učinili jsme dítka Izraele toho všeho dědici
60 a pronásledovalo je vojsko Faraóna, k východu pochodující.
61 Když obě skupiny se spatřily, druhové Mojžíšovi zvolali: "Teď vskutku dostiženi jsme!"
62 I pravil Mojžíš: "Však nikoliv, vždyť Pán můj je se mnou a On povede mne!"
63 A vnukli jsme Mojžíšovi: "Udeř holí svou do moře!" A rozestoupilo se a část každá podobnou se stala obrovské hoře.
64 A dali jsme jim postoupit a pak i těm druhým,
65 a zachránili jsme Mojžíše a všechny, kdož byli s ním,
66 a pak jsme zničili ty druhé utopením.
67 Věru je v tomto znamení; však většina z nich nevěří.
68 A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
69 Vyprávěj jim zvěst o Abrahamovi,
70 když pravil otci svému a lidu svému: "Co to uctíváte?"
71 Odpověděli: "Modly uctíváme a v oddanosti k nim setrváváme."
72 I otázal se jich: "A slyší vás, když je vzýváte?
73 Anebo jsou vám k užitku či ke škodě?"
74 Odvětili: "To nikoliv, však shledali jsme, že tak činili již otcové naši."
75 A pravil Abraham: "Uvažovali jste vůbec o tom, co uctíváte
76 vy i dávní předkové vaši?
77 To jsou nepřátelé moji a není Boha kromě Pána lidstva,
78 jenž stvořil mne a na správnou cestu mne uvádí
79 a krmí mne a napájí,
80 a když nemocen jsem, mne uzdraví
81 a zemřít mi dá a pak mě oživí,
82 a přeji si jen, aby mi viny mé odpustil v soudu den poslední."
83 Pane, daruj mi moudrost a připoj mě k bezúhonným
84 a učiň mě pro pokolení budoucí jazykem pravdomluvným
85 a dej, ať jsem jedním z dědiců zahrady slastí,
86 a odpusť otci mému, že patřil mezi bloudící,
87 a nezahanbi mě v den, kdy vzkříšeni budou,
88 v den, kdy nikomu ani majetek, ani synové neprospějí -
89 kromě těch, kdož se srdcem upřímným k Bohu přijdou,
90 v den, kdy ráj se k bohabojným přiblíží
91 a peklo bude předvedeno těm, kdo sváděli,
92 a bude jim řečeno: ,Kde je to, co jste uctívali
93 kromě Boha. Mohou vám anebo sami sobě pomoci??
94 A budou do pekla svrženi oni i ti bloudící
95 a všechna vojska Iblísova.
96 A řeknou tam mezi sebou se hádajíce:
97 ,Při Bohu, věru jsme ve zjevném bludu byli,
98 když naroveň Pána lidstva jsme vás povýšili.
99 A svedli nás z cesty jedině hříšníci,
100 a nemáme přímluvce žádného
101 ani přítele věrného,
102 kéž bychom se mohli vrátit, abychom byli věřící!`"
103 Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
104 A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
105 A také lid Noemův posly za lháře prohlásil,
106 když bratr jejich Noe jim říkal: "Což nebudete bohabojní?
107 Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
108 Boha se bojte a mne poslouchejte!
109 Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
110 Boha se bojte a mne poslouchejte!"
111 I řekli: "Jak máme ti věřit, když následují tě jen ti nejnižší?"
112 A Noe odvětil: "Nemám o tom, co dělali, žádné vědění,
113 a účtování s nimi jedině Pánu mému přísluší máte-li o tom tušení!
114 Já nejsem z těch, kdo věřící odhání,
115 já jsem jen varovatel zjevný!"
116 A zvolali: "Jestliže nepřestaneš, Noe, doopravdy ukamenován budeš!"
117 Řekl: "Pane, lidé moji mě za lháře prohlásili,
118 rozhodni tedy mezi mnou a jimi rozhodnutím zřetelným a zachraň mne i ty, kdož se mnou uvěřili!"
119 A zachránili jsme jej i ty, kdo byli s nim, v arše s nákladem plným
120 a pak jsme utopili ty, kteří zbyli.
121 Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
122 A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
123 Rovněž ´Ádovci posly za lháře prohlásili,
124 když bratr jejich Húd jim říkal: "Což nebudete bohabojní?
125 Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
126 Boha se bojte a mne poslouchejte!
127 Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
128 Chcete stále stavět na každé výšině znamení jen tak pro pobavení
129 a chcete stále zakládat stavby - hodláte snad být nesmrtelní?
130 A když násilí činíte, jste jak tyrani násilní!
131 Boha se bojte a mne poslouchejte!
132 A bojte se toho, jenž rozmnožil to, co znáte,
133 a vaše stáda vám rozhojnil a vaše syny
134 a také zahrady a prameny!
135 Já pro vás obávám se trestu dne nesmírného!"
136 Odpověděli: "Je nám jedno, zda varuješ nás či zda nejsi varovatelem;
137 vždyť toto je způsob starých -nic jiného -
138 a my potrestáni nebudem!"
139 A za lháře ho prohlásili a my jsme je zahubili. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
140 A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
141 A také Thamúdovci posly za lháře prohlásili,
142 když bratr jejich Sálih jim říkal: "Což nebudete bohabojní?
143 Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
144 Boha se bojte a mne poslouchejte!
145 Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
146 Myslíte, že ponecháni budete v tom, co zde máte, v bezpečí
147 mezi prameny a zahradami,
148 polnostmi a s visícími trsy palmami
149 a že nadále budete vytesávat obydlí v horách domýšlivě?
150 Boha se bojte a mne poslouchejte!
151 Neposlouchejte přestupníků nařízení,
152 kteří na zemi šíří pohoršení a o nápravu se nestarají!"
153 Odpověděli: "Ty věru jsi jen jeden z očarovaných
154 a nejsi leč smrtelník nám podobný. Předveď nám nějaké znamení, jsi-li z pravdomluvných!"
155 I řekl: "Hle, zde je velbloudice, má právo pít v jednom dni a vy máte právo také pít v den určený.
156 Nečiňte jí však nic zlého, ať nestihne vás trest dne nesmírného!"
157 Přesto však žíly jí přeřezali a již nazítří toho věru litovali,
158 neb zachvátil je trest. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
159 A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
160 Též lid Lotův posly za lháře prohlásil,
161 když bratr jejich Lot jim říkal: "Což nebudete bohabojní?
162 Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný.
163 Boha se bojte a mne poslouchejte!
164 Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
165 Což se chcete jen k mužům z lidstva všeho přibližovat
166 a manželky své, jež pro vás Pán váš stvořil, zanedbávat? Ba, vy věru jste lid přestupníků!"
167 A zvolali: "Jestliže nepřestaneš, Lote, vyhnán budeš vskutku!"
168 I řekl: "Mně se opravdu hnusí vaše počínání.
169 Pane, zachraň mne i mou rodinu před následky toho, co činí!"
170 A jeho i rodinu jeho celou jsme zachránili
171 kromě stařeny jedné, jež byla mezi opozdilými,
172 a potom všechny ostatní jsme zničili
173 a déšť jsme na ně spustili. Jak hnusný to byl déšť pro ty, jež marně jsme varovali!
174 A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
175 A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
176 A také lidé Houštin posly za lháře prohlásili,
177 když jim Šu´ajb říkal: "Což nebudete bohabojní?
178 Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,
179 Boha se bojte a mne poslouchejte!
180 Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.
181 Dávejte míry spravedlivé a nebuďte mezi podvádějícími
182 a važte vahami vyrovnanými
183 a neubírejte lidem z majetku jejich a nebuďte těmi, kdož na zemi pohoršení rozšiřují!
184 Bojte se toho, kdo stvořil vás i pokolení dřívější!"
185 Odpověděli: "Tys věru jen očarovaný
186 a nejsi leč smrtelník nám podobný, a soudíme věru, žes prolhaný.
187 Nech tedy na nás spadnout nebe kus, jsi-li pravdomluvný!"
188 I řekl: "Pán můj o tom, co děláte, dobře ví."
189 Avšak oni za lháře jej prohlásili a uchvátil je trest dne zamračeného a byl to trest dne nesmírného.
190 A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.
191 A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.
192 . . . A toto je vskutku Pána lidstva seslání,
193 a sestoupil duch spolehlivý s ním
194 na srdce tvé, bys varovatelem byl jedním.
195 A je ve zřetelném jazyce arabském sesláno
196 a je věru v Písmech starých obsaženo.
197 Což není pro ně znamením, že znají je dítek Izraele učenci?
198 A i kdybychom je byli seslali některému cizinci
199 a byl by jim je přednášel, ani tehdy by nebyli věřící.
200 A takto jím pronikáme do srdcí hříšníků,
201 však oni v toto zjevení neuvěří, pokud trest bolestný neuzří,
202 jenž přijde k nim, aniž co tušit budou, znenadání.
203 A tehdy zvolají: "Což nebude nám dán odklad žádný?"
204 Budou si pak ještě přát trestu Našeho uspíšení?
205 Což nevidíš, že dáváme-li jim ještě několik let tohoto světa užívání,
206 že potom dostaví se to, co jim jsme slibovali,
207 a že nebude jim platno nic z toho, co si užívali?
208 Žádné město jsme nezahubili, aniž jsme mu varovatele dali
209 jako připomenutí, a věru jsme žádnou křivdu nespáchali.
210 A nesestoupili s Koránem žádní satani,
211 neb jim to nepřísluší a nejsou toho schopni ani,
212 vždyť zabráněno jim bylo u nebeského trůnu v naslouchání.
213 A spolu s Bohem žádné jiné božstvo nevzývej, abys nebyl z potrestaných,
214 a varuj nejbližší své z příbuzných
215 a rozprostři křídla svá nad těmi, kdož následují tě z věřících.
216 A jestliže tě neuposlechnou, tedy rci: ",Já nejsem za to, co činíte, odpovědný."
217 A na mocného a slitovného se spolehni,
218 který tě vidí, když k modlitbě se zvedáš
219 a jak mezi klanícími se chováš,
220 vždyť On slyšící je i vševědoucí.
221 Mám vám oznámit, na koho sestupují satani?
222 Sestupují na všechny pomlouvače hříšné
223 a sdělují jim slyšené, však lháři jsou to ve většině.
224 A také básníci jsou bloudícími následováni.
225 Což nevidíš, jak v každém údolí zmámeně pobíhají
226 a říkají to, co vůbec nekonají?
227 Kromě těch, kdo uvěřili a zbožné skutky konali a jména Božího hojně vzpomínali a jimž pomoci se dostalo poté, co jim ukřivděno bylo. A záhy se dozví ti, kdož křivdili, k jakému obratu osudu se obrátí!