53
1 Při hvězdě padající!
2 Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden,
3 ani nehovoří z vlastního popudu svého.
4 Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto,
5 jemuž naučil jej silný mocí,
6 silou vládnoucí; a vzpřímeně se tyčil,
7 zatímco na nejvyšším obzoru byl.
8 Potom se přiblížil a dolů se spustil,
9 až na vzdálenost dvou luků či ještě blíže byl,
10 a vnukl svému služebníkovi to, co mu vnukl.
11 A srdce jeho mu v tom, co viděl, nelhalo.
12 Chcete snad pochybnost vyslovit o tom, co zřel?
13 A věru jej viděl již u příležitosti sestoupení jiného
14 poblíže lotosového stromu u okraje nejzazšího,
15 u něhož je zahrada příbytku věčného.
16 A když přikrylo lotosový strom to, co jej krylo,
17 oko se neodvrátilo ani nebloudilo,
18 a věru spatřil on největší ze znamení Pána svého!
19 Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá
20 a Manát, té třetí, jiné?
21 Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?
22 To vskutku rozdělení by bylo nerovné!
23 Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení.
24 Což člověk má mít vše, po čem touží?
25 Však Bohu poslední i první život patří.
26 A vůbec nic nepomůže přímluva andělů , ať sebevíc jich je na nebi, leda tehdy, když k tomu Bůh svolí, a pro toho, koho chtít bude a jehož si oblíbí.
27 A vskutku ti, kdož nevěří v život budoucí, anděly ženskými jmény nazývají,
28 byť o tom žádné vědění nemají a jen dohady své následují. Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!
29 Odvrať se tedy od těch, kdo zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k tomuto pozemskému životu tíhnou.
30 Takový je rozsah jejich vědění! A Pán tvůj ví dobře o tom, kdo z cesty Jeho zbloudil, a zná nejlépe i toho, kdo po ní kráčí.
31 Bohu náleží vše na nebesích a na zemi, aby mohl odměnit ty, kdož špatné páchali, a aby odměnil ty, kdož dobré konali, odměnou nejkrásnější,
32 ty, kdož těžkých hříchů a nepravostí se varovali a jen drobných prohřešků se dopouštěli. A Pán tvůj věru rozsáhlým odpuštěním vládne a znal vás dobře už tehdy, když vytvořil vás ze země a když jste byli zárodky v lůnech matek svých. Nepovažujte tedy sebe za očištěné! A On nejlépe zná ty, kdo jsou bohabojní.
33 Co soudíš o tom, jenž zády se obrací
34 a málo jen rozdává a lakotí?
35 Má snad vědomost o nepoznatelném, takže je vidí?
36 Či nebylo mu sděleno, co obsahují svitky Mojžíše
37 a Abrahama, jenž byl věrný?
38 Že totiž žádná duše obtížená břímě jiné duše neponese,
39 že člověku se jen toho, oč usiloval, dostane,
40 že výsledek jeho úsilí bude viděn
41 a potom plnou odměnou bude odměněn,
42 že u Pána tvého je konečný cíl jen,
43 že On rozesmává i rozplakává,
44 že On smrt i život dává,
45 že On stvořil pohlaví mužské a ženské
46 z kapky semene vystříknuté,
47 že Jemu přísluší stvoření druhé,
48 že On obohacuje a uspokojuje,
49 že On je ten, kdo Siria pánem je,
50 že On dávným ´Ádovcům zahynout dal
51 i Thamúdovcům, a žádného nenechal,
52 a před nimi lidu Noemovu, neb to lid velmi nespravedlivý a vzpurný byl,
53 a také Vyvrácené město zahubil,
54 a pokrylo je to, co je pokrylo.
55 A které z dobrodiní Pána svého chceš popírat?
56 A toto je varování podobné varováním dřívějších.
57 Přiblížila se blížící
58 a není kromě Boha nikoho, kdo by ji vyjevil.
59 Tento příběh vás snad údivem naplnil,
60 že místo abyste plakali, se smějete
61 a jen v zábavách dlíte?
62 Před Bohem na zem padejte a Jeho uctívejte!