78
1 Nač se vzájemně vyptávají?
2 Na zvěst nesmírnou,
3 o níž se mezi sebou přou.
4 Však pozor, záhy poznají,
5 a znovu: však pozor, záhy poznají!
6 Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli
7 a hory jejími podpěrami neučinili?
8 A v párech jsme vás stvořili
9 a spánek váš učinili přestávkou
10 a noc pokrývkou
11 a den pro získání obživy jsme vám stanovili
12 a nad vámi sedm pevných postavili
13 a lampu oslňující tam umístili.
14 A z mračen déšť vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,
15 abychom z ní dali vyrůst obilí a rostlinám
16 i hustě zarostlým zahradám.
17 Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;
18 v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte se
19 a nebe se otevře a branami stane se
20 a hory se do pohybu dají a budou přeludem.
21 A peklo bude věru na číhané,
22 útulek pro vzpurné,
23 a v něm zůstanou věky celé
24 a chládku tam neokusí ani nápoje
25 kromě vody vroucí a hnijící,
26 což odměnou bude odpovídající.
27 Vždyť oni v zúčtování nedoufali
28 a za výmysl Naše znamení lživě prohlašovali,
29 však spočítali jsme věc každou a pořídili záznam.
30 "Ochutnejte! Nic než trest dnes nepřidáme vám!"
31 Pro bohabojné však je místo blažené,
32 zahrady a sady révy vinné,
33 dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné,
34 a poháry po okraj naplněné.
35 Neuslyší tam plané tlachání ani žádné lhaní,
36 odměnou od Pána tvého dar to dobře rozpočtený!
37 Od Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, Milosrdného, svolené k promluvě nedostanou
38 V den, kdy duch a andělé stát v řadě budou, nehovoříce - kromě těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen pravdu pronesou.
39 Tento den skutečností je a kdo chce, nechť připraví si k Pánu svému cestu;
40 a věru varování jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy člověk spatří, co rukama svýma předtím učinil, a kdy nevěřící zvolá: "Ach, kéž bych jen prachem byl!"