51
1 Při rychle běžících,
2 břímě nesoucích,
3 lehce plynoucích
4 a rozkaz rozdělujících!
5 To, co vám je slíbeno, je vskutku pravdivé
6 a soud dozajista nastane!
7 Při nebi plném drah hvězdných,
8 vy libujete si v řečech rozporných,
9 od nichž odvrátí se ten, kdo byl odvrácen.
10 Nechť zhynou lháři prolhaní,
11 kteří v hlouposti své jsou lhostejní
12 a ptají se: "Kdy dostaví se den poslední?"
13 V den, kdy budou ohněm zkoušeni!
14 "Okuste tuto svou zkoušku! Tohle je to, co přáli jste si uspíšit!"
15 Však v zahradách a u pramenů bohabojní budou dlít
16 přijímajíce to, co Pán jejich jim dává, neb před tím dobré skutky konali
17 a jen malou část noci spávali
18 a za úsvitu o odpuštění prosívali
19 a ze svých majetků vždy patřičně žebrákům a nemajetným dávali.
20 Na zemi znamení jsou pro věřící přesvědčené,
21 a také ve vašich duších. Což jasně to nezříte?
22 A na nebesích je váš příděl obživy a rovněž to, co vám je slíbeno.
23 Při Pánu nebes i země, toto je skutečnost stejná jako to, že hovoříte.
24 Zdaž doneslo se ti o Abrahamových poctěných hostech vyprávění?
25 Hle, vešli k němu a pravili "Mír", a on odvětil: "I vám mír, lidé neznámí!"
26 A k rodině své odešel a tučné tele připravil
27 a se slovy "Což jíst nebudete?" jim je předložil.
28 A pocítil strach před nimi, však oni mu pak pravili "Neboj se!" a zvěst o narození chlapce moudrého mu oznámili.
29 Pak žena jeho přiběhla vzrušena a do tváře se bila a volala: "Vždyť já neplodná jsem již stařena!"
30 I odpověděli: "Takto Pán tvůj děl a On věru moudrý je i vševědoucí."
31 A otázal se Abraham: "Jaká věc vás přivádí, vyslanci?"
32 Odvětili: "Posláni jsme byli mezi lidi hříšné,
33 abychom na ně seslali kameny z hlíny pálené,
34 u Pána tvého jmény přestupníků označené."
35 Ty z nich, kdož věřící byli, jsme odtamtud vyvedli,
36 však dům jen jediný těch, kdož do vůle Boží se odevzdali, jsme tam nalezli.
37 A zanechali jsme je jako znamení těm, kdo trestu bolestného se obávají.
38 . . . A o Mojžíšovi; hle, vyslali jsme jej k Faraónovi se zjevnou pravomocí,
39 ten však se obrátil i se svou oporou a prohlásil: "Kouzelník je to nebo blázen!"
40 A uchvátili jsme jej i vojska jeho a do moře jsme je uvrhli, neb pokárání byl hoden.
41 . . . A o Ádovcích; hle, vyslali jsme proti nim vichřici zničující,
42 jež nic z toho, nad čím se převalila, nenechala, aby v prach to neproměnila.
43 . . . A o Thamúdovcích; hle, bylo jim řečeno: Užívejte si ještě nějakou chvíli!
44 Však rozkazu Pána svého neposlechli a zemětřesení je postihlo, zatímco se dívali,
45 a nebyli schopni se zpříma postavit a nebylo jim pomoci.
46 . . . A o lidu Noemově před nimi, a to byli hanebníci!
47 Nebe jsme důkladně postavili, vždyť My jsme rozšiřovateli,
48 a zemi jsme rozprostřeli - a jak výteční jsme v tom byli!
49 A každou věc jsme v párech stvořili - snad si to připomenete!
50 K Bohu se utíkejte, neb já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný,
51 a nepřidružujte k Bohu žádné jiné božstvo, neb já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný!
52 A stejně tak nepřišel k těm, kdož před těmito byli, žádný posel, aby o něm neprohlásili: "Kouzelník je to nebo blázen!"
53 Což po sobě to dědí? Nikoliv, však lid je to vzpurný.
54 Odvrať se proto od nich, a nebudeš za to kárán!
55 Připomínej, vždyť připomenutí je věřícím prospěšné!
56 A džiny a lidi jsem jedině proto stvořil, aby Mne uctívali,
57 a nechci od nich žádný příděl obživy a netoužím po tom, aby Mne živili,
58 vždyť Bůh sám je živitel, vládce síly a nezviklatelný!
59 Věru těm, kdož křivdili, se dostane přídělu podobného, přídělu jim rovných před nimi; nechť se tedy o uspíšení nesnaží!
60 Běda nevěřícím v ten jejich den, jenž byl jim přislíben!